Týden před výstavou mě panička vytáhla z mého pelíšku a vzala mě rovnou do sprchy. Koupel vůbec nebyla tak nepříjemná, jak se z počátku zdálo. Čekal jsem, že dostanu odměnu, za to že jsem byl hodný, ale moje panička na ní úplně zapomněla, pochopíte to ?...já tedy ne...o))
V sobotu 18.12.2010 mě vzali zase do pražské Stromovky, kde se konala předvánoční mezinárodní výstava koček. Po projití veterinární přejímkou jsem se zabydlel ve své klícce a těšil jsem se, že budu mít paničku u sebe. No to jsem se pěkně zmýlil, klidně si odešla stewardovat a mě tam zase nechala samotného, aspoň že mi připravila moje oblíbené dobrůtky...o))
Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky, která k nám přijela až z Dánska. Měl jsem štěstí, protože kocourek egyptský MAU, se kterým jsem měl jít do rozstřelu o nominaci do BIS, měl špatně zbarvené oko a tak jsem postoupil přímo ze základní soutěže do finále BIS.
Ve finále BIS jsem se utkal s britským červeným mramorovaným kocourkem, kterého paní posuzovatelka nazvala Garfieldem a porazil jsem ho 4:0. Získal jsem další pohár do své sbírky, kokardu a diplom a protože se mi podařilo vyhrát ve finále BIS po dvou letech, obdržel jsem titul DISTINGUISHED SHOW MERIT, který se uděluje doživotně a tím je má sbírka titulů definitivně uzavřená.
Od letošního roku měla být změněna pravidla soutěže Kočka roku 2010. Rozhodli jsme se, že se nebudeme této soutěže zúčastňovat. Panička se mnou nechce jezdit od výstavy k výstavě jenom proto, abych se stal opět Kočkou roku....o)))
V polovině října se konala mezinárodní výstava koček v Praze v Kongresovém centru. Přestože se v poslední době necítím nejlépe, vzala mě panička na oba dva dny na výstavu. Kde jsem se „dokonale“ předvedl při posuzovaní. Chtěl jsem být za miminko a tak jsem využil příležitosti při posuzování a vlezl jsem paničce do náruče,....o)) Pan posuzovatel byl z Holandska a protože doma má ty samé kočky jako jsem já, velice ho moje gesto rozesmálo, pravil: „ že jsem maminky mazánek“. Udělil mi zvláštní cenu a i přes menší prohřešek při posuzování mě nominoval do Best In Show.
V neděli jsem byl na posouzení u paní posuzovatelky ze Švýcarska. Byl to pro mě velmi náročný víkend, musel jsem pózovat pro hodně fotografů jak profesionálů tak amatérů, moje foto by mělo být v Pražském deníku. Během říjnového víkendu jsem získal dvě zvláštní ceny, dva diplomy a dvě kokardy a po oba dva dny jsem byl nominován do Best In Show.
A protože se sem všechny fotky nevešly, tak další a také fotku z pražského Deníku najdete po kliknutí na tento odkaz »»
Panička mě přihlásila na další výstavu, která se konala během prvního říjnového víkendu v Liberci, v Mezinárodním Centru – Coloseum. Protože u nás zateplují dům, tak jsem si jel odpočinout na výstavu. U nás doma to není vůbec jednoduché, nedovedete si představit ten strašný hluk, který nás s Betty všude pronásleduje. Jsme z toho úplně nešťastní nevíme, kam bychom se ukryli, abychom měli konečně klid...o)))
Na výstavu jsme dorazili velmi brzo a tak jsme nemuseli čekat na veterinární přejímce. Chvilinku jsem musel počkat, než mi panička připraví klícku, abych se mohl konečně pořádně nabaštit a pěkně prospat. Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky z Polska. Řekla mi, že jsem krásný kocourek odpovídající standardu britské kočky, který se hned tak nevidí. Líbila se jí kresba mého kožíšku i nádherné zelené oči nakonec mi nalepila srdíčka i do posudku. Pozvala mě do užšího výběru kategorie III., kde mi udělila nominaci pro finále BEST IN SHOW.
Ve finále BIS jsem soutěžil s kocourky britským modrým mramorovaným a britským krémovým. Došlo ke kuriózní situaci, všichni posuzovatelé dali hlas kocourkovi (to se opravdu nestává často), kterého si nominovali do BIS a tak jsme všichni získali po jednom hlase. Následovalo losování, měl jsem velké štěstí, protože moje paní posuzovatelka si vytáhla označený papírek a tím se ze mě stal Best kastrát kategorie III.
Dostal jsem opět diplom a kokardu a protože na této výstavě se neudělují poháry, obdržel jsem keramický dáreček, který byl speciálně vyroben pro tuto příležitost. Součástí výhry byly i dobrůtky, které jsem tradičně věnoval kočičákům z útulku, aby se měli taky dobře.
Další výpravu kočičáků jsme uspořádali začátkem září do Chodové Plané, kde se konala výstava v Kulturním domě pod záštitou starosty městyse. Musím přiznat, že na tuhle výstavu jezdíme moc rádi, ne protože jsem tady loni získal svůj poslední soutěžní titul CAPS a tím se ze mě stal vysněný SupremePremior, ale protože se tato výstava výrazně liší od jiných. Je to zřejmě tím, že prostory kulturního domu působí velmi útulně, takže se tady cítíte opravdu jako doma.
Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky z České republiky. Moc se jí líbily moje krásné zelené oči a kresba mého kožíšku, udělila mi zvláštní cenu a současně mě poslala rovnou do finále Best in Show.
Ve finále Best In Show jsem se utkal s britským lilovým kocourkem. Oba jsme dostali stejný počet hlasů a tak se muselo losovat, tentokráte byla udělena výjimka a losoval návštěvník výstavy. Měl jsem štěstí, tuto soutěž jsem vyhrál. Získal jsem svůj jubilejní 20. pohár, krásnou kokardu a diplom.
Pro další pohár jsem si zajel do pražské Stromovky, kde se na konci července konala mezinárodní výstava koček. Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky z Lotyšska. Ani mě nepřekvapilo, když mě řekla, že: „jsem krásný kocourek a mám krásné zelené oči a nádhernou kresbu.“
Později mě pozvala do rozstřelu o nominaci, kde jsem porazil kocourka burmilla. Během výstavy jsem opět pózoval pro fotografa z deníku Mladá fronta a fotky by měly být zveřejněny na webu idnes.cz a pokud jste to nestihli, najdete je tady »». Ve finále Best In Show jsem se utkal s kocourky britským modrým a kartouzským a zvítězil jsem 3:1. Dostal jsem stříbrný pohár, krásnou červenostříbrnou kokardu a diplom.
V sobotu 17.7.2010 jsme uspořádali menší výpravu kočičáků na výstavu, která se konala v kulturním domě Chemiků v Ústí nad Labem. Do Ústí jsme jeli v sestavě kočička devon rex, koťátko plemene sphynx a já, dorazili jsme poměrně brzo a tak jsme bez problému prošli veterinární přejímkou, která byla plná překvapení, co se týkalo chování několika kočičích jedinců. Na této výstavě se sešlo celkem 265 kočičáků, a zúčastnili se posuzovatelé z Portugalska, Ruska, Dánska a z České republiky. Největší zastoupení bylo v kategorii III. V této kategorii se sešlo celkem 135 kocourků a kočiček různých plemen, soutěžících o nejrůznější tituly např. - habešky, somálky, bengálky, burmila, britky, ocicati, ruská modrá, sphynx, snowshoe, donský sphynx, kurilský bobtail, jak vidíte sami nebylo to vůbec lehké.
Po tradiční úpravě mé klícky jsem se v ní konečně mohl zabydlet. Nejvíc se vždy těším na své dobrůtky, které mi panička připraví. Už jsem si ač velmi nerad zvykl, že zůstávám v klícce sám. Tady tomu nebylo jinak, dokonce jsem zjistil, že má panička si klidně jezdí stewardovat na výstavy a mě nechává doma, no uznejte sami, to už nejsem dost dobrý, abych jezdil s ní....o)))
Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky z Portugalska moc jsem se jí líbil, dostal jsem do ní pusinku, a několikrát mi pohladila můj krásný kožíšek. Řekla mi, že jsem její miláček, hned jak mě uviděla. Udělila mi zvláštní cenu a poslala mě rovnou do finále BIS. Po prezentaci u paní posuzovatelky mě objevil fotograf Ústeckého deníku a tak jsem opět udělal několik fotek pro tyto noviny. Ve finále BEST IN SHOW jsem se utkal s kocourky, kteří postoupili do finále od jiných posuzovatelů - snowshoe, burmila, britská modrá a zvítězil jsem 4:0, protože se soutěžilo o titul BEST OPOSITE SEX soutěžil jsem proti vítězné habešské kočičce, která přijela až z Dánska, měla smůlu porazil jsem ji také 4:0. Tím se ze mě stal vítěz Kategorie III. Z této výstavy jsem si odvezl další pohár do své sbírky, diplom a medaili.
Na výstavě jsem s paničkou zapózoval pro Ústecký deník, prohlédněte si fotky po kliknutí na tento odkaz »»
Asi 14 dní před výstavou jsem se musel opět podrobit nepříjemné koupeli, stačila kouzelná větička „Švícko dostaneš dobrůtku, když budeš hodný“ a já jsem stál ve sprše jak přibitý. Ta představa, že dostanu své oblíbené krevetky, byla v tu chvíli naprosto úžasná. Ještě jsem musel podstoupit pořádné vysušení a vyfoukání mého kožíšku. Panička dodržela slib, když byla ukončena má očistná procedura, tak mi po chvilce opravdu přinesla mističku a v ní byly krevetky s kuřecím masíčkem. Pravda nabídl jsem svoji dobrůtku i své kámošce Betty, jenže měla smůlu, tak dlouho otálela u své mističky, až jsem jí to sbaštil. Zkrátka znáte to, kdo zaváhá nežere u nás to platí dvojnásob....o)))
Na další výstavu jsme uspořádali velkou výpravu kočičáků plemene sphynx, devon rex a mě, tentokráte jsme naši sestavu doplnili o tři malá koťátka plemene sphynx, která jela soutěžit o nejkrásnější vrh. Výstava se konala poslední víkend v červnu v nádherných prostorách zámecké jízdárny ve Valticích. Na této výstavě se sešlo celkem 396 kočičích uchazečů o výstavní tituly. Kategorie III. byla tradičně zastoupena největším počtem kočičáků, z celkového počtu jich bylo 200. Po příjezdu na výstavu jsme všichni prošli veterinární přejímkou, kde jsme opět obdrželi čísla, pod kterými jsme byli prezentováni na této výstavě a pak jsme vyhledali naše klícky. Panička mi vyzdobila klícku, dostal jsem své oblíbené chobotničky /mezi námi panička mi je jezdí lovit daleko, abych je měl vždy pěkně čerstvé/...o))). Původní plán byl, že panička zůstane se mnou po celou dobu výstavy, ale bohužel na této výstavě měli nedostatek stewardů a tak jsem musel zase zůstat s páníčkem sám ach jo...O))).
Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky z Holandska, které jsem se moc líbil, dostal jsem od ní zvláštní cenu a nominaci do BIS. Naše výprava byla velmi úspěšná, všichni jsme se dostali do finále BIS, jedinou vadou na kráse bylo, že naše krásná koťátka byla opomenuta v seznamu BIS, bohužel na tuto chybu jsme přišli příliš pozdě, aby se dala napravit, zřejmě to byl záměr, aby vyhrál vrh britských koťátek......O))). Za to naše lysohlávky, jak jim říká můj paníček, by si vítězství v BIS opravdu zasloužily, no snad budou mít na další výstavě větší štěstí...
Pro další pohár do své sbírky jsem si zajel v sobotu 5.6.2010 do Příbrami, kde se konala v kulturním domě mezinárodní výstava koček pod názvem – Memoriál Stanislava Petrenky. Na této výstavě se v sobotu sešlo celkem 241 kočicích uchazečů o nejrůznější tituly v kategorii I.-IV., tradičně bylo největší zastoupení v kategorii III. Na této výstavě se sešel velký počet zahraničních posuzovatelů - byly zastoupeny země - Česká republika, Finsko, Holandsko, Slovensko a Švýcarsko.
V poslední době cestuji na výstavy autíčkem s kocourkem a kočičkou plemene SPHYNX. Kočička měla na sobě hezké červené šatičky a kocourek nádhernou černou mikinu s červeným jablíčkem na zádech, moc jim to slušelo. Jsem zvědavý, kdy mě konečně panička taky koupí nějaký hezký obleček, abych mohl být za fešáka jako oni dva, jenže to se asi načekám, že ….O)))
Po projití veterinární přejímkou jsem se tradičně zabydlel ve své klícce a ještě než jsem se stačil nabaštit, panička mi zmizela, a mě nezbylo než zůstat ve své klícce sám, jak jinak že...O)). Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky z Finska. Paní posuzovatelka obdivovala mé krásné zelené oči a zbarvení mého kožíšku, protože jsem se jí moc líbil, udělila mi rovnou nominaci do BEST IN SHOW. Během přestávky, ještě než začala BIS jsem šel s paničkou na prohlídku kulturního domu a při té příležitosti nám panička nakoupila spousty dobrůtek. Ve finále BIS jsem soutěžil proti kocourkovi plemene SPHYNX ze skupiny 1 a zvítězil jsem 4:0. Protože se tentokráte volilo BEST OPOSSITE SEX soutěžil jsem s vítězkou v kategorii koček - vyhrála britská černě želvovinová bikolor kočka, kterou jsem porazil také. Tím se ze mě stal BEST KASTRÁT KATEGORIE III. Dostal jsem hezký pohár, kokardu a diplom a samozřejmě dobrůtky pro moji kámošku (já sušenky nemám rád).
Za získání titulu Kočka roku 2009 jsem dostal opět hodně dárečků. Nechyběly ani moje oblíbené konzervičky s dobrůtkami mořského kraba, kalmáry a krevetky s tuňákem. Na oslavu jsem si musel počkat, protože po výstavě nejraději odpočívám ve svém pelíšku, ve společnosti mé kámošky Betty, která mi velmi ráda opečovává můj kožíšek.
V sobotu 17.4.2010 jsme vyrazili na další mezinárodní výstavu koček, která se konala v Ostrově nedaleko Karlových Varů pod záštitou starosty města Ostrov. Na té to výstavě se sešlo celkem 191 kočičích uchazečů rozdělených do 4.výstavních kategorií soutěžících o nejrůznější výstavní tituly. Na výstavu jsme dorazili brzo a tak jsme nemuseli dlouho čekat na veterinární přejímku. Po zabydlení ve své klícce jsem vyrazil na obchůzku kulturního domu, kde se výstava konala. Panička mi chtěla koupit krásnou vestičku, abych na svých procházkách mohl být za fešáka...o)), bohužel mi byla malá a tak jsem se musel spokojit pouze s kočičím postrojem. Na posouzení jsem byl u své oblíbené posuzovatelky z České republiky, která u sebe měla žákyni, která rovněž byla z Česka, v poslední době se s ní na výstavách potkávám velmi často. Oběma jsem se líbil moc a tak mi udělili nominaci do finále BEST IN SHOW. Ve finále BIS jsem zvítězil nad kartouzským kocourkem 3:0. Z této soutěže jsem si odnesl další pohár do své sbírky a hezkou modrou kokardu.
Během víkendu 13. a 14.2.2010 se konala 1. a 2. mezinárodní výstava koček pod názvem STAR SHOW PRAGUE v Congress hotelu Clarion v Praze ve Vysočanech.
Na této výstavě se sešel rekordní počet kočiček a kocourků celkem 402, mimo jiné dorazili vystavovatelé z Dánska, Německa, Polska a Slovenska. Počet vystavovaných koček už napovídal, že tato soutěž bude velmi náročná, jak pro posuzovatele a stewardy, tak bude především dlouhá pro nás kočičáky. A tak nebylo divu, že občas nějaký ten kocourek či kočička pokousali svoji paničku. Kočky se rozdělují do čtyř výstavních kategorií a nejpočetnější zastoupení je vždy v kategorii III. Ani tato výstava nebyla vyjímkou i zde se sešlo celkem 187 (z celkového počtu 402) kočičích uchazečů o výstavní tituly. Kategorie III. krátkosrstých koček, do které patřím i já, obsahuje nejvíce kočičích plemen např: habešky, somálky, bengálky, britky, burmilly, kartouzsky, cornishrex, devonrex, evropské, kurilský bobtail, ocicat, ruská modrá, snowshoe a sphynx, proto je taky velmi obtížné získat nejen titul, ale i vítězství v BEST IN SHOW.
Panička mě přihlásila na výstavu pouze na sobotu a tak jsme ráno vyrazili autobusem do nedalekých Vysočan. Cesta trvala asi 15minut a tak než jsem se stačil v autobuse porozhlédnout už jsme vystupovali. Na výstavě jsem musel projít tradičně veterinární přejímkou. Počkal jsem, až mi panička vyzdobí klícku, abych se v ní mohl uvelebit. V poslední době si musím zvykat na to, že má panička se mi vůbec nevěnuje po dobu výstavy, a tak zůstávám ve své klícce sám v blízkosti svého páníčka, i když pravda to není ono.
Jsem rád, když se na mně přijde panička během výstavy podívat, alespoň na chvilku mi pohladí můj hebký kožíšek a pomazlí se se mnou. Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky z České republiky, moc jsem se jí líbil, řekla mi: „že jsem krásný kocourek s nádherným stříbrem v kožíšku", využil jsem příležitosti při psaní posudku k tomu, abych se přitulil ke své paničce, paní posuzovatelka pak jen dodala, že jak tak na nás kouká, tak jsme s paničkou správná dvojka“....O))) Udělila mi zvláštní cenu a pozvala mě do rozstřelu. Rozstřel do finále BIS se měl rozhodnout mezi kocourkem ocicatem, somálským a mnou. Kocourek ocicat hodně zlobil a ještě než začal rozstřel, stačil jemně kousnout svoji paničku a tím byl jeho osud zpečetěn vyřazením z další soutěže. V rozstřelu jsem porazil somálského kocourka a postoupil jsem do BIS. Soutěž byla opravdu hodně dlouhá a přiznám se, že mě už vůbec nebavilo soutěžit, ale chtěl jsem být doma a odpočívat u Betty, pro kterou jsem měl připraveno hodně dárečků. Ve finale BIS jsem se utkal s kocourky habešským, britským modrým a britským s čokoládovými odznaky, prohrál jsem o jeden bod s kocourkem habešským a skončil jsem druhý. Z této soutěže jsem si odnesl hezkou medaili a diplom.
V druhé polovině ledna se v prostorách základní školy Mojžíř v Ústí nad Labem konala mezinárodní výstava koček FREYA CAT SHOW 2010. Tři dny před výstavou jsem podstoupil nepříjemnou koupel, ale tentokrát jsem se rozhodl, že budu hodný kocourek. Panička se nestačila divit a tak mi slíbila odměnu. Při představě, že dostanu své oblíbené krevetky s tuňákem, jsem ve sprše držel jak přibitý, protože taková dobrůtka za překonání odporu ke koupání stojí že.... O))))) Cesta vlakem netrvala dlouho a tak jsme zanedlouho přestoupili na trolejbus, který nás dovezl přímo před základní školu.
Po absolvování veterinární přejímky jsem se rychle zabydlel ve své klícce. Na posouzení jsem byl u pana posuzovatele z České republiky, moc jsem se mu líbil, řekl mi,: „že je velká škoda, že už mi nemůže udělit žádný titul, tak mi alespoň věnuje zvláštní cenu“. Musel jsem chvilku čekat na rozstřel, než pan posuzovatel posoudil kocourka sphynx skupiny 5. Kocourek se choval nemožně a navíc během posuzování stačil ošklivě pokousat svoji paničku a tím byl vyloučen z další soutěže. Díky tomu se rozstřel o nominaci neuskutečnil a já jsem tak přímo postoupil do BIS. Ve finale BIS jsem měl za soupeře kocourky snowshoe a evropského. Oba kocourky jsem porazil a zvítězil jsem ve finále BIS 4:0 a protože se tentokráte volilo i Best Opposite Sex (nejlepší kočka opačného pohlaví), tak jsem musel ještě soupeřit se somálskou kočičkou, kterou jsem porazil rovněž 4:0. Tím se ze mě stal Best kastrát kategorie III. Podařilo se mi obhájit loňské vítězství v této soutěži a tak jsem si opět odnesl nádherný pohár, 2 kokardy a samozřejmě diplom.